pondělí 5. ledna 2009

Fremantle a lázně pod palmami (6. týden ve škole, část II.)

29.12.08 - 04.01.09


Dnešní příspěvek je věnován DD, mezinárodní odbornici na kobry, tučňáky a Perth.

Sobota či neděle bývá obvykle zasvěcena výletům a stejně tomu bylo i tento týden. Cíl mise: Fremantle. Účel mise: jen tak se porozhlédnout okolo, užít si slunce zapadající do Indického oceánu. Potřebné vybavení: voda, svačina, 2 piva, fotografické náčiní. Fremantle, neboli po australsku pěkně krátce Freo, je městečko ležící při ústí řeky Swan do Indického oceánu. Z Perthu do Frea je to asi 19 km, ale obě města jsou tak propojena, že tvoří spíš jakési dvojměstí. Tedy dá-li se vůbec mluvit o "dvojměstí", protože Perth má více jak 1,5 milionů obyvatel a Freo necelých 8 tisíc :-) Podíváte-li se níže na dopravní schéma vlaku, můžete si všimnout, že Freo je konečná stanice modré linky (Fremantle line) a Beckenham leží cca v polovině žluté (Armadale line). Abych to trochu přiblížil, tak dejme tomu, že jsem v Praze. Je krásné zimní sobotní odpoledne a teplota pouze okolo +30 stupňů je jako stvořená na výlet. Mírný zimní oběd (špagety s kečupem) mě navnadil na romantickou strunu a já se rozhodl, že by nebylo špatné vyfotit pár historických památek a zároveň se podívat, jak krásně zapadá slunce u nákupního střediska na Zličíně (Fremantlu). Takže sbalím si svých pět švestek a ze svého bytu (domu) pár minut od metra Chodov (stanice Beckenham) vyrazím metrem (vlakem) na Florenc (Perth). Tam změním linky, přestoupím na žlutou (modrou) a pokračuji na Zličín (Fremantle). A ano, pokud bych měl po cestě chuť, není problém vystoupit na Hůrce (Cottesloe) a zaplavat si na místní pláži. Chuť však dnes není, tak pokračuji až na konečnou a hurá, to už mě vítají nízké baráčky a zaoceánský přístav Zličín (Fremantle). Celé to zabere o něco víc jak hodinu :-) Je všechno jasné? Protože přesně tak jsme to udělali i my :-)

Území při ústí řeky Swan bylo osídleno před mnoha tisíci lety a aboridžínci Noongar ho nazývali(-jí) Manjaree. Věci se začaly měnit 15. dubna 1829, kdy u místních břehů přistála loď HMS Challenger, aby připravila místo pro založení osady. Její kapitán, Sir Charles Howe FREMANTLE, vyhlásil nad celým pobřežím tehdejšího Nového Holandska britskou nadvládu. Kolonie u řeky Swan (Swan River Colony) byla posléze oficiálně založena 1. června 1829, tedy o nějaký ten měsíc dříve než kolonie Perth. Ze začátku to trochu vázlo, přeci jen okolo samá poušť, ale poté, co sem byli deportováni odsouzenci, se situace začala zlepšovat, protože to byli právě oni, kdo postavil většinu budov, které dnes patří k nejstarším v Západní Austrálii. Také přístav nebyl moc použitelný až do roku 1890, kdy došlo k jeho umělému prohloubení. Za druhé světové války byl fremantelský přístav druhým největším kotvištěm spojeneckých ponorek v Pacifiku. Než se Američané přesunuli na Filipíny, tak mělo Fremantle za operační základnu víc než 160 ponorek (především amerických, ale i britských a holandských). Dnes je Freo hlavním zaoceánským přístavem Západní Austrále, ačkoliv lodě o velkém výtlaku jsou odbavovány z přístavů v regionu Pilbara. Přesto všechno bychom s klidným srdcem mohli Freo tehdy nazvat "ospalou dírou" :-) Stala se ovšem velká věc: Austrané v roce 1983 vyhráli jachtařské závody America`s Cup a ukončili tím více jak stoletou nadvládu USA v tomto sportu. A odveta amíků v roce 1987 se konala právě ve Fremantlu! Australané dostali těžce na p...., ehm prostě hodně prohráli, ale to nic nezměnilo na tom, že se z Fremantlu stalo téměř přes noc otevřené a žijící město. Takové je dodnes :-)

Průvodce Lonely Planet o Fremantlu píše (volně přeloženo :-): Freo je od Perthu vzdáleno pouhých 19 km, ale co se týče atmosféry jakoby bylo vzdáleno kilometrů milion. Je domovem nespočetných muzikantů, umělců, spisovatelů a všech, kteří se rádi pohybují v jejich společnosti. Atmosféra je více než přátelská. Kavárny, hospůdky, muzea, galerie a historické budovy najdeme na každém rohu. Je to město, ve kterém ve mísí zábavychtivá omladina z předměstí s místními svobodomyslnými obyvateli, hipíky a dalšími "šílenci" :-)

Už při příjezdu vlakem do Frea nemůžete přehlédnout námořní přístav. Druhá věc, která vás praští do očí po výlezu z nádraží: nikde není žádná opravdu vysoká budova, nic jako moderní architektura nebo mrakodrapy. Zato jsme na každém rohu narazili na antikvariát nebo knihkupectví :-) Takže průvodce asi nekecal! Postupně jsme potkávali plné kavárny ...


... a kavárny před kterými někdo něco prodával ...


... a různé zajímavé historické budovy. Když říkám historické, tak myslím historické na australské poměry, tedy domečky ala kolonizace. Podstatná část z nich byla postavena až po vypuknutí australské zlaté horečky, tj. v druhé polovině 19. století.

Karlův most starý víc jak 600 let tu tedy nečekejte :-) Jestli jsem to dobře pochopil, tak nejstarší budovou je Round House (viz fotka níže), která byla postavena v roce 1831 a je i nejstarší civilní budovou Západní Austrálie. K čemu byste řekli že sloužila? Samozřejmě bylo to vězení a první místo pro šibenici v nové kolonii.

Nemohli jsme si samozřejmě nechat ujít i prohlídku místní vyhlášené tržnice, kde se dá pořídit téměř cokoliv: levnější zelenina, miliony australských suvenýrů, plyšový wombat, předpověď budoucnosti od kartářky, trika, bumerangy atd. Co jsme naopak minuli úplně bylo Námořní muzeum Západní Austrálie (Western Australian Maritime Museum). Nakonec to bylo možná dobře, protože do Frea jsme dorazili až pozdě odpoledne a to už měla většina muzeí zavřeno nebo právě zavírala. Takže sem se musíme vypravit ještě jednou, protože co opravdu chci, je prohlídnout si opravdovou živou velkou ponorku zevnitř. A to konkrétně HMAS Ovens. Určitě budu informovat. Nejznámější památkou je ale pravděpodobně stará věznice (Old Fremantle Prison). Zdi vysoké pět metrů nenechávají nikoho na pochybách, že odsud se neutíkalo lehce. Ačkoliv Lonely Planet zmiňuje několik zdejších slavných útěkářů (Moondyne Joe, Brenden Abbott), my jsme měli problém opačný - nechtěli nás pustit dovnitř, protože právě zavírali :-) Tak alespoň fotka zvenčí a podrobnosti můžeme dodat po příští návštěvě Frea. (Jo a cvakli jsme tu u věznice pár papoušků, takže si zkontrolujte galerii Zvířetník)


Zdeňka ještě v rychosti zafandila místním Buldokům, zhltli jsme svačinu v parku, kde skoro všichni hráli kriket (a to včetně dětí od 3 let :-) a už jsme šupajdili k oceánu. Uhnízdili jsme se poblíž výstavních jachet, otevřeli piva a užívali si západu. Krása. Fotky viz galerie, tady uvidíte jen jedno malé mobilní video. Předem se omlouvám za zvuk, který není, resp. je příliš hlasitý, ale za to může jen a jen silný vítr :-)



Noční cesta zpět na Chodov, errrr do Beckenhamu, byla už běžnou rutinou.


Včera jsem sliboval překvapení na závěr. S Willovou metodickou pomocí jsme na zahradě zprovoznili homemade bublinkové lázně! Nejsem inžinýr, ale do starší nikdy nepoužité vany s masážními tryskami se nějak zapojil "ten motorek" a už to fičí! Oproti zahradní sprše, zdravíme Honzu, je to mírný upgrade :-) Neděli jsem si opravdu užil, to vám jistě nemusím povídat. Pokud někdo toužil prohlédnout si naše vysportovaná těla, tak má životní příležitost! Níže publikuji exkluzivní fotografie, které nikde jinde nenajdete. Vidíte, jak je důležité číst blogy :-)




ODKAZ NA GALERII Z FREMANTLU

Teď si uvědomuji, že jsme vlastně ještě nic pořádného nenapsali o Perthu! Takže v nejbližší okurkové sezóně se můžete těšit na další porci historie a zeměpisu.

Žádné komentáře: